Když už něco sdělit světu, tak snad jen jak jsem se dostal k počítačům, protože mi to přijde zajímavé. Dnes už je počítač samozřejmostí, ale ne vždy tomu tak bylo. To mi mohlo být tak kolem deseti let, když kamarád ve škole dostal počítač. Jmenoval se Sinclair ZX Spectrum plus a z dnešního pohledu to byla taková slabší kalkulačka. Místo monitoru byla televize – tenkrát černobílá malá televize Merkur. Tak jsme k němu příležitostně po škole chodili hrát hry. Musím říct, že to byla asi hlavní motivace, proč toužit po počítači. A tuším, že to bylo až na střední škole, když maminka objevila že v Bílé Labuti (nákupní centrum v centru Prahy) prodávají nějaký počítač. A tak tam vystála frontu, a jeden si zamluvila. Jak jsem zjistil, bylo to právě taky ZX Spectrum. Sice bylo brandované (značku mělo překrytou cedulkou s jinou značkou), ale vnitřnosti byli totožné. Tenkrát stál neskutečných 5’000 korun. Což na tu dobu bylo něco kolem dnešních 50’000 korun. Ano, bylo to hodně, ale byl to počítač. Můj tehdejší favorit byl počítač Commodore Amiga 500, jenže ten stál tenkrát 20’000, což bylo na dnešní peníze ekvivalentně něco kolem 200’000 korun. Avšak byl jsem štastný jako blecha. Po čase přestaly hry bavit a tak jsem začal přelouskávat dodaný manuál. První opsaný program si dodnes pamatuju. Nakreslil na obrazovku americkou vlajku. No a postupně jsem se začal učit i jiné jazyky. Naknec jsem dosáhl řekl bych master level v programování v asembleru. To je nejnižší jazyk počítače, kdy jsou v podstatě instrukce pojmenovány. A protože mám blízko i k elektrickým obvodům, tak mě to hodně bavilo. To by pro dnešek stačilo jako úvod na hlavní stránku.
Po čase přidám další text. Zrovna zkouším proniknout do frameworku .NET MAUI. Už bych řekl, že to mám zmáknuté. Ještě mi zbývá prozkoumat, jak sloučit PHP server a C# klienta. Při procházení nových featur C# jsem narazil na věci jako interface a implements. Zlaté časy programování v asembleru, kdy všechno bylo přímočaré a jednoduché. Tak si říkám, že jsem rád, když jsem byl u toho, kdy programování bylo v plenkách. Pamatuju, jak jsem byl schopen strávit celý den, abych napsal 10kB kód v asembleru.